Březen

Jarní měsíc se jako jarní moc netváří, je zimno a fučivo, ale i tak se snažíme cvičit a zlepšovat.
První hodina na cvičáku byla kuriozně zvláštní - měly jsme s Dezí VIP soukromou hodinu, protože se všichni ostatní přihlášení rozhodli první lekci odložit na teplejší neděli. My si to tam ale užily prímově. Dezí si oživila překážky a všechny byly v pohodě, tak jsme ještě vyzkoušely houpačku... trochu sem se bála, při jejím temperamentu a jankovitosti, kdy mi z ní hupne, ale skvělý povel čekej, když se to mělo zhoupnout se ukázal jako velmi užitečný a tak se nahoře zastavila a čekaly jsme na hup... ale nic se nedělo. Dezí jsem tedy navedla víc za polovinu a pořád nic... trochu sem znejistěla, co dělám špatně, vzala jsem tedy za houpačku, abych zjistila, proč že se to nechce přehoupnout a druhou rukou sem se snažila pořád jistit Dezí, aby nemohla seskočit a zas si to nepamatovala se švindlem, když najednou houpačka povolila - byla totiž pořád ještě přimrzlá... Dezi na mě koukala už podezíravě - proč tam jako pořád stojíme, ale jak se to s ní zhouplo dolů, už se dala do pohybu sama... seběhla jí celkem pěkně, tak sme si to daly ještě dvakrát a paráda. Pak nás kontrolovala Radka, co po zimě umíme a co děláme špatně - no sami na paškálu jsme to schytaly na 100%, ale zase je dobrý vědět i detaily. Takže Dezí je funkční na povely s pamlskem skvěle, funguje i bez nich, pokud jí dosměruju vodítkem ( což se prý nesmí a já to dělám úplně pořád) ovšem jakmile se nedělají posunky a není mlsek ani vodítko, je z ní hluška, protože pouze na slovní povel umíme jen sedni a čekej... takže trénujeme povely, aby si je zafixovala jen poslechově, což dámu tedy ale vůbec nebere a z rychlé hopiny je otrávená lemřina...ale stačí piškotek a jak zas torpédí s ocáskem... potvůrka.
Radka sebou měla dva maliňáčky na cvičáku, tak jsme je pak seznamovali s Dezí a to byla psina... měla jsem trochu strach, aby je moc neproháněla, ale ti cvrčci se tvářili velmi bojovně a nebojácně, že jí pěkně vyštěkali... takoví malí dospěláci... byli krásní a Dezí je pohodovka, to mám radost.  Takže trénujeme a trénujeme... občas sem si už říkala, že skoro roční pes už by tohle měl zvládat celkem slušně a že asi něco dělám špatně, ale komunikace s kámoškou, co má Dezinčinu ségru mě hodně zvedla náladu, protože ona je na rozdíl ode mne zkušená kynoložka s výsledky jak na cvičáku, tak na výstavách a Daiminka je prý úplně totéž co Dezí... jsou to rapliny, jak můžou plesknou sebou na záda a "Paničko drbej", na všechno má čas, nejvíc jí zajímá co by okousala a cvičí na stejné úrovni co my, takže to bude asi v pohodě. Už se moc těšíme, až se s nima uvidíme v Praze na květnové výstavě, kam pojedeme na kukandu, abychom se viděli s ostatníma štěndama z vrhu a hlavně s pánečkama se konečně naživo poznat. My se pojedeme předvést v dubnu do Českých Budějovic, snad se nám chovatelka do té doby udrží pohromadě, protože má mít v květnu miminko... Moc se na to těšíme, i když Dezí začala línat. Trénujeme pořád ukazování zoubků a doteky, tak snad Blance neuděláme ostudu...
Na cvičák jdeme teď až za týden, protože minulý týden jsme tu padli na virózu a tento týden se v Pňově koná OBRANÁŘSKÝ DEN , takže je cvičení zrušeno... ale aspoň se nám snad podaří něco vylepšit...
No a teď sem musela chtě nechtě oplotit kytičky, protože se ta malá bestie rozhodla dělat kariéru zahradnice a všechny jarničky, co začaly lézt ze země i ty co jsem tam právě přidala mi nekompromisně vykrtila ven a chudáky hyacinty rozcupovala na kousíčky... Lekla sem se šíleně, jestli to není třeba jedovatý, tak sem jí tak zbušila po čumáku, ale ona jen cenila zubiska v tom svým šklebu a nesla si další... tak sem se vydala sehnat plůtek a konat opatření... Druhým plůtkem jsem jim odřízla cestu na trávník - tedy větší část trávníku, kus mají na výběh, tak snad páníčkovi zarostou lívance po nich a bude spokojený. Holkám se to tedy nelíbí, protože byly zvyklé mít celičkou zahradu k dispozici, ale protože jejich hrabání už je neúnosné a vyčůraný trávník víc žlutý, než zelený, jinak to nejde. Navíc jak je to teď tak blátivý, lítá to za nima při honění i s drnama... Takže mají holky menší prostor a uvidíme, jak se to vyvrbí.
No a tím zatím končím... jdeme na procházku..  :-)))