Srpen

Srpen 2010
Neděle        1/8
Tak dnešek byla celkem sranda... Dezinka miluje aportíček, takže jsme házeli a přetahovali se. Trénujeme sedni a pomaličku zkoušíme zůstaň, ale to tedy jde jen když má malá náladu, jinak stačí zmerčit číču a je v trapu. Na procházku jsme šli tentokrát až hodně pozdě, skoro za tmy a tak byla dezí celá udivená, ale doťapkala úplně vzorně procházku na své straně u Arunky a moc jim to holkám spolu jde, každá už ví, kde je při její chůzi místečko a když se Dezi zamotá, kratičká délka vodítka, co jí hned pozlobím jí hned navede, kde má jít - no super.


Pondělí        2/8
Na dnešek jsme byly domluvené s Blankou a jely jsme do Poděbrad na kolonádu na procházku s Dezi a Dafinkou. No začalo to úžasně - panička blbka  (já) dala dezince pořádnou snídani pro případ, že by se nám to natáhlo a nestihly jsme se vrátit v poledne, kdy Dezí podruhé papká a tak hned po příjezdu k Blance jsem uklízela kenelku, kam mi dezí celou tu snídani vrhla.
Naštěstí hned za dvířka a nijak se v tom neopatlala, takže jsem jí fakýrským pohybem vynesla nad tím nadělením a pak to musela uklidit... budu si to nejspíš dlouho pamatovat že před výletem se nepapá... Pak jsme holčičky šouply do té čisté přepravky společně a vyrazily jsme. Ve velkoměstě a na kolonádním ruchu budila dvě stejná štěňata celkem pozornost a tak se dočkala i podrbání a pomazlení od kolemjdoucích, což byl důvod této výpravy a pomalu jsme došly až na nádraží... sedly jsme si tam na lavičku, aby si čubinky odpočinuly tlapičkám a čekaly jsme na vlak. Společnost nám tam dělala nějaká hlídací teta se dvěma děckama, kčárkem a odstrkovadlem a tak měly holčičky docela šrumec okolo, ale nijak zvlášť to neřešily. Ani postupně přijíždějící a odjíždějící vlaky je nijak nezaujaly a tak jsme se pomalu vydaly zas k autu. Výlet to byl moc prima, ale hlavně zjištění, že byl opravdu jen výletem a štěněčím čteníčkem nových pachů, protože jinak hafynky ničím nepřekvapil a obě jsou úplně v pohodě.  Doma pak prospala skoro celé odpoledne a tak na procházce skoro večer nešla... byla jak ovečka na porážku.



Úterý        3/8
Dneska přijela na návštěvu kámoška Simča, která dělá agility a tanec se psem... má malého hafíka Fida a tak nám dovezla poznatky, rady a informace jak začít a co jak dělat v začátcích a také nás seznamovala s klikrem, což je úžasná blbinka... Vypadá to, že Dezinka bymohla na klikr fungovat, takže začneme pomalu naklikávat a učit se co a jak. Bohužel, po vydatné průtrži byla zahrada i okolí celkem šíleně podmáčené, tak se nedalo moc řádit a kromě mazlení a blbnutí s hafynkama - čehož tedy ale nebylo málo... jsme jen obešly krátký okruh na procházku...


Středa        4/8
Dneska měly holčičky drezuru podle Simči... blbly s nima s Pavkou, div se holky neuštěkaly... no legrace. Pavka zkoušela podle instrukcí začátky cvičení a já je chvílema pozorovala oknem, protože jsme tu demontovali počítače. Holčičky dostaly ze solidarity s Dezí dnes jen snídani, protože navečer jsme musely na přeočkování...jely jsme s Dezí k Blance a tam odtud s nima jejich autem a všema zbylýma třema štěndama do Třebestovic. No a abychom ušetřily prdelkám chundelatejm trápení v kenelce,protože jela i Blančina mamka, každá jsme si vzala jedno štěně na klín a jeli jen tak... Blanka měla Ducinku, Simča Dafinku, Pavka chtěla Dráčka a já si vezla Dezí... Blanka-mamka řídila a tak jsme dorazily na místo celkem v pohodě, jen šíleně uslintané. Po očkování, které opět proběhlo úplně v poklidu co se injekcí týče jsme vyrazily domů... povídáme si povídáme, řešíme právě proběhlé očkování, když do toho Blance na klíně začala Ducinka zvracet... "Ona bleje", povídá Blanka... my hned jukly na svá štěňata a tak hlásí Simča - " Dafí taky!" a strkala jí hlavu nad deku pod nohama, aby ušetřila auto... Pavka hlásí - " Dráček naštěstí ne" a on jí v zápětí  poblil nohu i se sedačkou... No na nic sem nečekala a Dezince jsem uvázala pod krk připravenou plínu... Mluvila jsem na ní a snažila se jí nedovolit strčit hlavu dolů, takže jsem jediné dojely bez újmy. U Blanky jsme se rozloučily, trochu se zkulturnily vlhčenými ubrousky na cestu naším autem, šouply Dezí do kenelky a vydaly se domů... Asi po 200 metrech jsme udělaly minipřestávku u našich něco vrátit a hned po zastavení Dezí dohnala své sourozence a zaneřádila kenelku. Narychlo poklizené a zakryté dno dvěma plínama jsme se vydaly směr domů a skoro už v garáži si to dáma zopakovala - no fakt supér... takže sem jí vynesla na zahradu, opláchla jí tlamu a kenelku jsme musela řádně vystříkat hadicí... No nasmály jsme se tedy s holkama dneska pořádně!


Čtvrtek        5/8
Dopoledne měla Dezí i Arunka veselo, holky s nima blbly, než zas Sim odjela, takže docela psina. Večer jsem pak vzala hafky na procházku. Vyšly jsme na konec ulice, kde si dezí na povel sedla a tak dostala volno, aby mohla jít pozdravit Sisi přez plot.... Arunka je jen obě očuchala a tak jsme šly pomalu dál a myslela jsem si že Dezí za námi hned poběží... OUHA! Nějak se nám tam dáma zakecala a tak na sebe bafkaly s buldočkou přez ploz, běhaly asi 3 metry sem a tam a nás vůbec neřešila ani na volání a pískání... To už začala být ale i Arka nervozní a měla snahu se za ní rozeběhnout... Trochu sem se bála, aby se tam u plotu nepošlapaly, ale nakonec jsem Arku vypustila. To co následovalo mi vyrazilo dech! Arka doběhla k Dezince a úplně jakmatka dítě jí tam seřvala a ukazovala jí, že se jde dál. Dezinka to jako nepochopila, tak k ní Arka skočila, vycukala jí a strkala čumákem ke mě...  dezi se ještě zastavila, ohlédla se za Sisi, Arka na ní něco štěkla a už mazaly obě ke mě... já stála jak před zázrakem, tohle bych od Arky nikdy nečekala... Když ke mě doběhly, nacpala jí Arka na své místo u mé nohy a Dezi si sedla jak na povel... no byl to fakt zážitek. Prošly jsme celé pole a pak polňačkou nazpátek... ještě že nás neviděl bratránek myslivec... a pak jsme prošly ještě celou vesnici a za hřbitovem domů... přišly jsme za tmy, ale bylo to super.


Pátek        6/8
Od rána lilo... jako z konve a chvílema i ze sudu... Čubinky mokré jak po vylezení z jezera se mě jaly ráno vítat a tak jsem byla od dezí úplně mokrá. Hlupka jsem se šla převlíknout a pak je nakrmit, což jsem neměla dělat, protože se to vše opakovalo a měla jsem od ní mokrá i záda... Sice se učí, že skákat se nesmí, ale rozumí tomu zatím jen když chce!!! No tak za dopoledne seto pakovalo ještě třikrát... pak jsme se šly projít, aby viděla že procházky jdou v každém počasí a zrovna než jsme došly domu, strhl se přívalák, že jsem byla mokrá úpně celá a ony jakbysmet. Odpoledne jsmechvíli aportíkovaly, ale pak jsem to vzdala a šla naházet všechno to mokré už do pračky... Zahrada je jak jezero, z bazénu voda přetejká skimerem a Dezi na trávě spíš plave než běhá! Blanka má na návštěvě majitelku s růžovou ségrou a plánovaly jsme že se tu také objeví, tak se moc modlím, aby ten déšť konečně zas přestal a nám se ta návštěva během víkendu podařila uskutečnit.



Víkend        7 a 8/8
V sobotu od rána lilo... děs, odpoledne odvolali manžela na záchranné práce vrtulníkem do záplavových míst, kde bylo potřeba  lidem okamžitě pomoci a tak sem byla jen u Tv a notebooku a hltala novinky co se tam děje...čubinky dostaly jen nažrat a jinak jsem u nich nebyla... v neděli se manžel v pořádku vrátil a odpoledne jsme je tedy vzaly do lesa na dlouhou procházku, aby si to vynahradily. Arunka už je na to zvyklá, ale Dezí jela poprvé... no a aby to nezačalo hned zvracením, jela se mnou ve předu na klíně s ručníkem okolo krku... ale zvládla to úplně v pohodě. V lese šla Arunka s Pavkou a Dezí se mnou... nejprve se snažila jít pořád za Arunkou, ale po chvilce pochopila, že ona jde jinudy a srovnala se podle mě... pořád něco ňuchala a za něčím poskakovala a tak jí návštěvu lesa kazily jen ostružiny, které sem tam píchly do tlapičky - no ale to jim pak spočítala tím, že jich několik sežrala... Cesta domů dopadla také v pořádku a tak po večeři padla, ani boty nešlohla...


Pondělí        9/8
Omyl... šlohla je ráno a tak jsem jednu opět hledala pod tůjema! Potvora... nic nefunguje, ani nástřik francovkou... žere mi je pořád! Cvik sedni už je úplně skvělý a tak se učíme zůstaň a čekej... no bude to trvat asi dýl, ale snad se toho dočkáme, že i počká v sedě... :o)  Je totiž jak na klíček a udržet jí na místě je téměř nemožné, pokud není uvázaná na vodítku. Aportík je pro ní tou nej hrou a tak dokolečka běháme a házíme, takže už se do hry zapojuje i Arka a hádají se o aporty. Jedna druhou vyštěkává, takže toho zkouším využít k učení štěkotu na povel, ale kladné výsledky jsou zatím spíš častější náhoda...
Večer jsme obešly vesnici, začíná být už otrkaná a kdyby byla na volno, asi by vyštěkala každého psa za plotem co se ozve a je jí úplně fuk, že by pro některé z nich byla jen maličký předkrm,  na vodítku ale stačí jen jít dál a ona se přizpůsobí a neřeší je. Už přestala tahat předníma ve vzduchu a skutečně capká na nataženém - ale ne napnutém vodítku na správné straně Arunky... za chvíli začneme drilovat chůzi u nohy, zatím jí toleruju, že jde maličko přede mnou, protože se dvěma psy to tu na chodnících ani jinak nejde... Dezinčina ségda Daiminka už se prý učí stopování... no, máme co dohánět, ale ona má výhodu v paničce, která má už několik úžasných pracovních výsledků se svými psy, kdežto Dezinka má paničku lenocha...  :D  No jo, no... štěně roste - lenošit se nebude... :)))


Týden od úterka 10/8 do úterka 17/8
Tak protože měl manžel dovolenou a dcera byla na dovče s našima, neměla jsem na webík vůbec čas. S hafynkama jsem byli na houbách, chodilo se na procházky a trochu jsme cvičili poslušnost - ovšem výsledky nejsou...  :D  Také jsme měli návštěvu z Litvy, kam odjížděla Dezinčina ségra Dafinky, pro kterou si přijeli páníčkové s dospělou fenou Merci, kterou k nám vzali také. Arunka po ní hned vystartovala, tak dostala košík, no a Dezince návštěva nijak nevadila, dál si hrála s Pavkou aportíčky, takže pak už tu pobíhaly všechny mezi sebou celkem v poklidu do doby, než Merci uviděla Mikšu... Kočka jí úplně pobláznila a hafyna paničku skoro nevnímala... Vypadala že by si s ní chtěla hrát, jak jsme zvyklí od našich hafanů a číča se taky nijak zvlášť nebránila, krom občasného prskotu. Chtěli jsme je tedy seznámit... Merci měla sice respekt z drápků i syčení Mikši, ale zvědavost byla silnější a tak se pomalu sunula k číče, kterou sem držela ve vzduchu, aby si jí mohla v pohodě očichat... Pak se ale stalo něco, co nám vzalo dech a pak nás rozbouřilo do šíleného záchvatu smíchu... Čuba ke kočce čichla, pak jí skusila v rychlosi blesku ochutnat a zase jí okamžitě strachy pustila srst... No to by se muselo vidět, my se řehtali všichni jako blázen, kočce to bylo úplně fuk a čuba byla pořádně zmatená. Panička jí odlovila na vodítko a Arunka si okamžitě běžela Mikšu očichat, jestli je celá a i přez košík cenila zuby na návštěvu... :))) No fakt šílená psina.
No a také se nám podařilo zhotovit agility-překážky, které si dcera přála, tak máme hotový slalom asi z deseti obíhaček, dvě skočky se čtyřmi výškovými překážkami a jeden proskočný kruh na hulali, který jsme do stojen přidělali. Ještě jsem objednala barevné izolepy, aby se vše obalilo a na trávě bylo pěkně vidět. Pavka skáče s oběma čubinkama a docela jim to jde. Dezi skáče - no spíš přelejzá jen tu nejnižší, protože vzhledem ke svému věku ještě skákat nesmí. ( Tedy bylo řečeno nám! Jí to nejspíš nikdo neřekl, protože ona skáče z terasy na jeden skok zezhora až na trávu podle toho, jak moc zrovna pospíchá;  studna už pro ni dávno není žádná nedostupná výška  a kdyby se neděsila toho, že jí sprdneme, skákala by až za krk!!!  ) Slalom jí jde úplně úžasně,pokud jí před čumákem někdo mizí aportík... kličkuje celkem v pohodě, jen mám pocit, že ty tyčky co obíhá téměř nevnímá... je za aportíkem jak býk za červenou barvou, takže nevím nevím, jestli pohopí, že se to má obíhat i jen tak pro zábavu...  :D
No a také jsme zkoušeli trénovat stopičku, jako její ségra... No a docela byla šikovná... pozbírala všechny piškotky po půl metru, jak sem jí je vykličkovala v  trávě...
Ale abych jí jen nechválila, ona je to také pěkná bestie, jak může plevelí mi skalku a je jí úplně fuk, že rve plnou tlamou tu nejkrásnější trávničku ze všech. Netřesků už mám na skalce jen polovičku, ukradla mi už dva květináče s kytkama, které pak vyklopila a roztrhala, no a jediná moje pantofle už nemá původní tvar! Na všech mi ukousala pásky na paty a zozpárala mi jednu i na nártu, kde by měla držet!!!  No malá mrcha to je...  Tohle jsem s Arunkou nikdy nezažila, nic neukradla a ničeho si nevšímala, protože jak už jí byl rok, asi jí to už přešlo, tohle ovšem bude hodně dlouhé období a záhul na nervy, než do tohoto věku dospěje také dezinka...  :D  No... pořád ještě potají doufám a zkouším věřit svému přesvědčení, že skalničky jsou v jádru odolný plevel a že se na jaře zase obnoví...  :D
No a do všeho toho nám začalo protékat akvárko, takže jsem měla doma vše vystěhované jak se dalo, než jsme dovezli nové, tak jsem několik kytiček měla nechaných i venku v misce, což té malé bestii evidentně vadilo, takže nejprve jim chodila odlemtat trochu vody... sice na FUJ vždycky vzorně pozastavila své lumpačení, ale jen jsem zalezla, už ty kytky lovila... No nakonec se jí podařilo přecejen dvě sežrat... nebo spíš ochutnat a roztrhat na pidikousíčky.
Včera tu byla šílená bouřka ostatně jako teď celkem často, no a v týdnu během jedné se pak přihnal šílený liják, ale opravdu šílený... Uklízím nahoře a malej kouká z okna když se ozve srdceryvná věta - "Chudinka Arunka a Dezi!!!" Nechápala sem co tím myslí, tak mu říkám, že se v boudě schovají, že jim to nevadí a dostala jsem odpověď:  "Mami promiň, jájá jim omylem zapomněl zavřený dveře do kotce... to asi zmokli..".  No málem mě omejvali... i když to vzápětí zvládnul ten liják venku!!!  Arka byla jen mokrá, ale Dezinka vypadala jako nacucaná houba! Musela jsem jí trochu otřít ručníkem a pak sem je zavřela do kotece, aby si zalezli a mazala převlíknout ještě sebe. Čubiny zalezly i s číčou do boudy a prospaly celé odpoledne, vůbec z ní nevylezly.  No a večer když sem s nima šla po dešti ven, na zavolání vyběhlo z boudy s Arkou malý černý naježený "afro" :)))) Dezí jak uschnula ta vyfrotýrovaná srst, tak byla jako koule...  musela jsem jí nejprve trochu učesat, aby byla jako pes a pak jsme teprve vyrazili ven...  No tak to byly naše psí zážitky, trochu na přeskáčku, ale snad jsem na nic nezapomněla...  :D


Od středy 18/8 do neděle 29/8
Dezinka pěkně roste i přibývá... vedle Arunky už je z ní psí slečna a procházky jsou stále lepší a lepší... běhají obě už na volno a malá na kliknutí hned přibíhá pro pamlsky, takže i hlušinka Arunka se hned vrací... pořád si Dezi venku očkem hlídá a když jí malá pošťuchuje a se štěkotem po ní poskakuje, dostane od ní ťafku... No už jsou prostě parta.
Tento týden jsme byli na návštěvě u Blanky za mamčou, babčou a bráškou Dragem, který zatím je posledním štěnětem k odběru do nové smečky. Brácha je tedy pěknej a velikej, i když Dezí není o moc menší... pěkně si spolu vyhráli, pošťuchovali se jak jen to šlo a i velký holky s nima pak dováděly... Bylo to suprové odpoledne!
Blanka nám ukázala, jak učit stopu a tak máme vyšlapané tři čtverce a v nich Dezinka čmuchá dobrůtky... je moooc šikovná, vždycky to vyzbírá úplně suprově všechno a když jí odvedu a navedu znovu, s chutí pokračuje a hledá a hledá... je to pusinka!!!
No a také jsme tento týden přeměnily zoubky - tedy Dezinka samozřejmě... ale byla to legrace... Nejprve to vypadalo, že jsem to zmeškala, protože mi Blanka řekla, že už její ségra je přezubená, tak že Dezi už je nejspíš taky a že se to někdy ani nepostřehne... tak jsem z toho byla smutná, pořád jsem jí ty zuby pozorovala a hlídala... připadalo mi že se jí začínají teprve hýbat a bylo mi líto, že jsem jí hlídala špatně... nakonec se ale ukázalo po kontrole tlamičky přímo u Blanky, že jeden ten hýbací zubík je na vypadnutí, druhý se hýbe a že je to fakt otázka dvou dnů... takže jsem je nakonec uhlídala... Dělala jsem si srandu, že si jeden uložím na památku, ale štěně není dítě a když je venku a hlodá do všeho nekontrolovaně celý den, ukázalo se to jako hooodně neuskutečnitelný nápad. No Blanka říkala, že se mi to nepovede... no a nepovedlo...  :D  Ale tak ještě budeme měnit špičáky, ty jsou větší, tak kdo ví....
Byla jsem taky s našima holčinkama na procházce podle struhy až do vedlejší vsi, ale komáři nám tu procházku šíleně znepříjemnili... i čubinky si pořád mnuly čenichy a to jsme byly všechny tři nastříkané repelentem... no šílenost.
Ale asi největší čas trávíme teď naší novou zábavou... dodělali jsme překážky na agility a tak si hrajeme a hrajeme a hrajeme...  takže sice strašná sranda, ale tím už tak nějak není o čem psát...takže z deníčku se tímto stává pomalu týdeníček, jak už bylo vidět minule...Musím pochválit i naše dětičky, protože dcera skáče s malou a syn s Arunkou a oběma to také moc jde... a docela je to baví stejně jako Dezinku... Arunka se sice pro mňamku také snaží, ale nějaké nadšení v tom moc není...  :D   Dezinka by se ale pro aportek přetrhla a tak je všechny musím krotit.