Listopad

Listopad 2010
Naše čubinka roste do krásy i vychytralé potvůrky takovou rychlostí, že se to zdá až neuvěřitelné... od začátku měsíce nám začal pětitýdenní kurz psí školy - Dezinku to docela baví a myslím si, že jí to i celkem jde. Jezdíme do Pňova, kde to vede Radka, která má mnohaleté zkušenosti i praxi právě s belgičáky a tak jsme v těch nejlepších rukách v okolí... Cvičák je tam docela útulný a jsme tam samí mladí psi, což je naprosto skvělé. Cvičí se tam zásadně na vodítku, žádné pobíhání psů na volno a ohrožování se navzájem, tak se mi to moc líbí - nácviky volného pohybu probíhají na stopovačce, takže je pes neustále pod kontrolou a ostatní tak v bezpečí, i když zatím se nějaká nesnášenlivost mezi hafíky neprojevovala a při očichávání se navzájem se snesli v pohodě. Škola je zaměřena na základy poslušnosti a tak náš veškerý volný čas teď jde touto cestou tréninku.

3/11    Hodina první
Seznámení se s pozitivní motivací psa a její využití v nácviku povelů SEDNI, LEHNI, KE MNĚ a K NOZE
Jsou to úplné základy, které si každý myslí, že zvládne sám, ale pod vedením zkušeného instruktora se najednou ukazují chybky co se třeba podařilo nasekat a jak málo stačí k jejich odstranění, když se ví jak na to... Dezinka tyhle úplné základy zvládá bezva, takže jsme byli pochválené, tak to do příště vše propilujeme a budeme se těšit, co nám na to Radka poví... Bylo to super -  :-D Dezinka je po hodinové lekci po večeři, protože se stále prokrmovalo, ale je viditelně spokojená...

10/11    Hodina druhá
Kontrola nácviku z minula + natrénování aby pes na povel lehni zůstal až do odvolání opravdu ležet, seznámení s kladinou a tunelem
Sedni, lehni a přivolání jsme měli skvělé - dostalo se nám pochválení a spokojenost...  chůze u nohy bude na delší trať, poněvadž Dezí se pořád temperamentně hrne dopředu :-), ale snad i to vypilujeme podle představ. Takže teď se zaměřujeme na to pochopení, aby Dezinka povel lehni pochopila na tak dlouho, dokud jí ho nezruším... Při probíhání tunelem jsme byli jednoznačně nejlepší - ovšem Dez to zná, takže se není čemu divit... ostatní psi to viděli poprvé a tak to bylo docela zábavné, jak se jim to vysvětlovalo, ale bylo to super... prošli ho úplně všichni a žádný z něho neměl obavy... Ovšem při kladině se Dezinka ukázala, jako "srabík" a nějak jí to nenadchlo... nejspíš se bojí výšek... sice nijak nepanikaří, ale viditelně jí to je proti srsti být nahoře a kdybych jí nedržela, hupsla by hned zezhora dolů...  Mám jí prý dát čas, tak opravdu doufám, že si s tím nakonec poradíme. Na konci lekce nám Radka doporučila, abychom se domluvili ještě na kousání, že by bylo škoda nechat Dezí jen tak a tak máme příští týden první lekci obrany... to se těším!!! Pořád něco loví, drží jak pitbul a tak sem moc zvědavá, jak nám to půjde... A také se odnaučujeme paniku z vodítka pod nohama - jak se jí dotkne vodítko nohy, tak děsně skáče, že se bojím, aby si tu tlapku třeba nezlomila a nebo nevykloubila - takže dneska celé dopoledne běhala chuděra po zahradě s vodítkem, aby pochopila, že je to v pohodě. Když jsme se přetahovaly o aportík, vůbec to nevnímala a bylo jí fuk, že jsem jí jich připla hned několik... vypadala jako chobotnice, ale účel to plnilo skvěle...  myslím si že do příští lekce už to řešit nebude...

17/11    Hodina třetí
Opakování předešlých cviků, upevnění naučených povelů a nově nácvik "áčka" a motivování na aport
Dnes se nás sešla na cvičáku různovelikostní sestava... od jezevčíka až po leonbergra - dost úžasný pohled. Nejprve jsme opakovali chůzi u nohy s pamlskem - Dezí je těkavka a tak pokaždé jak mlsku slupla, stíhala se i přes podanou další podívat po okolí, což by být nemělo... tak trénujeme, ale venku se jí moc u nohy chodit nechce a hraje si na koníka - pořád tahá a tahá - i když už ne tak moc jako dříve... snad to už brzy pochopí a bude capkat stejně prima jako Arunka. Pak jsme cvičili SEDNI, LEHNI a nově i cvik VSTAŇ... celkem to Dezince jde, jen to lehni zatím neumí na delší dobu... ale to prý přijde časem. Pak jsme to cvičili v kruhu, kde jsme se sešli všichni dovnitř, tam při sedu prokrmovali a pak se zase rozešli nazpátek... takový nácvik ignorování cizího psa v blízkosti... dopadlo to skvěle a nikdo to nijak neřešil... máme samé hodné mazlíčky :-)
Potom následovalo opakování chůze na kladině... Tentokrát s námi byla na cvičáku i Blanka a tak jsme na Dezinku měly 4 ruce, což se dohromady s Blančinýma zkušenostma ukázalo jako super tah, protože sem vůbec netušila, jak to Dezí vysvětlit... naskládala jsem Dezince po 20cm mlsky na kladinu a pak jsem navedly Dezi na přejití... já jí držela za obojek a jistila sem jí pod břichem a Blanka jí ukazovala mňaminky a když se Dezí podívala jinam, jako že by si to mohla zkrátit skokem dolů nebo mi skočit zas do náruče, nacpala jí Blanka mňamku do tlamy - Dezí tak neměla na žádné dlouhé čumění a řešení čas a přešla to na druhou stranu... Opakovaly jsme to ještě jednou s delšíma mezerama a pak už jí mňamky Blanka jen ukazovala a nakonec jsme to přešly s tím, že jí jeden mlsek ukázala a Dezí to přešla sama za ním... Takže supééér! Pak se opakovalo dvakrát za sebou přivolání na stopovačce - to jsme měly opět pochvalu a začneme nacvičovat už návyk předsednutí.. Ještě jednou jsem šla s Dezí na kladinu a to už jsme jí zvládly spolu jen na povel a pamlsek až na konci, tak jak by to mělo být... no radost veliká!!! A to vše  hlavně díky Blance - jedny ruce by si s tím prostě neporadily.
Další překážka se kterou jsme se tam seznámily bylo "Áčko"  Protože sem pošuk, chtěla jsem s ním Dezí seznámit už dřív, když sme se k němu náhodou dostaly a tak sem jí ukázala kudy na něj, ale protože sem jí pořádně nedržela, hupsla si z něho v polovině dolů... nic se jí nestalo, protože sama skočila, ale to stačilo, aby si pamatovala, že se to dá ošvindlovat bokem...
No a tak jsme šly na věc... Radka na to má svůj super styl vysvětlení a tak to byla docela legrace... nejprve jí podržela, já ho přelezla a po podání vodítka a povelu jsme Dezí nasměrovaly a přes áčko jí napůl přetáhly... ale protože nebyla jediná, krom dvou psů, co to nedělali poprvé a skok zvládli sami vzorně to takto překonávali všichni ostatní, bylo to v pohodě... podruhé už to za mnou přelezla celkem bez problémů a potřetí zvládla Dezinka áčko úplně sama a já běžela vedle překážky... takže zase Jupíííí! Tunel byl pak sranda - i když byl zatočenej do půlkruhu a nebylo vidět na druhý konec, Dezí ho prolítla v pohodě... celkově se tam sešli psi pohodáři a tak se mi tam moooc líbí, je to pohoda a příjemná atmosféra. No a protože sem sebou měla velmi všímavý dozor - byly odhaleny i chyby, co vyvádím... to sme se s Blankou docela i smály, když mi je říkala, protože já sem vůbec netušila, že něco podobného dělám...  :-)))
Po cvičení jsme zůstaly ještě na obrany - nečekala jsem velké zázraky, protože od půlky cvičáku je už tma jak v ranci a tak sem nějakou velkou akci od Dezí nečekala, ale podle figuranta si vedla docela dobře. Kousala na kůži a držela skvěle... Popravdě ona pochopila co se očekává daleko rychleji než já... zakousla se a držela :-) Po prvním kole šla do auta, aby se nevyjukala z rotwíka, co cvičil po nás a už to je "mazák" Okoukla jsem na něm jak mám Dezí držet, co má dělat ona, co já a jak to má vypadat a druhé kolo už nám šlo o ždibec lépe...i když byla tma, kousala celkem dobře, jen se zbytečně ohlížela po štěkajícím hafovi u plotu a nechala se rušit. No ale na to, že to bylo úplně poprvé to prý šlo a dostaly jsme pochvalu... takže příští týden máme čtvrtou lekci poslušnosti a druhou lekci kousání...

28/11    Hodina čtvrtá  - ( kvůli nepřízni počasí přesunuta ze středu na neděli )
Opakování minulých cviků plus nově zdolávání překážky a nácvik "aportu"
Místo středy jsme se sešli společně s nedělní skupinou chvilku po poledni. Bylo to super už proto, že nebyla tma jako bývá ve středu a přesto že bylo celkem chladno sme si to myslím všichni prímově užívali. Nedělní skupina měla závěrečnou pátou hodinu a my čtvrtou. Ani jedna skupina se sice nesešla v plném počtu, přesto nás tak bylo víc, než jsme zvyklí, což nebylo na škodu - kamkoliv jsme se hnuli, byl kolega se psem a tak sme si nacvičovali všichni každým krokem kontrolu nad psem svým i přehled o pohybu psů okolo nás - a protože nás ještě všechny dokázala mít na mušce Radka a koordinovala nám rozestupy, opět se nic nesemlelo a šarvátky se nekonaly i přes to, že jeden z hafíků nebyl zrovna kamarádský typ.
Začínali jsme opakováním povelu u nohy - chodilo se v kruhu s odstupem a prokrmovalo se... Dezí se opět stihla dívat všude kolem i žrát mlsky najednou - je to čertice, ale nikam nechtěla odbíhat, jen prostě "potřebovala" mít přehled... jsem zvědavá, jestli bude někdy chodit tou předpisovou chůzí, o kterou se snažíme... :-)  Potvůrka jedna!
Opakování "sedni, lehni a znovu sedni" bylo v pohodě, povel "vstaň" nám dělá problémy a povel "lehni" ze stoje také... takže cvičíme a cvičíme... myslím že to zvládnem, ale ne z týdne na týden...na to asi nejsme dostatečně chytré holky. Ale při chůzi dovnitř do kruhu, kde jsme se opět setkali, povely sedni, lehni, sedni, lehni, sedni a odchod na místa byla zase zlatíčko...
Při nácviku přivolání mě opět Dezinka nezklamala... jako vždy přibíhala jak střela, neřešila nic okolo a už si i předsedá - i když maličko bokem, ale to prý dopilujeme správným nasměrováním pamlsku a odměnou až když si sedne úplně skvěle, jak říkala Radka, tak snad to stihneme do příště už pořádně - v tom už jí nepovoluju a docela se i snaží.
Potom jsme na stopovačce zkoušeli "aport" a kontrolu nácviků na něj. Aportek Dezí krásně donesla a za druhý i vyměnila, tak jsme dostaly zase pochvalu, z toho mám velikou radost, protože Dezinka nosí věci od malička s obrovskou chutí. Jak nám Radka na jedné z lekcí radila, že nemá mít pes k aportu přístup jindy než při cvičení, tak sem jí aportky zabavila a opravdu je na ně teď šíleně natěšená - udělá pro něj skoro totéž co za mňaminku.
Pak jsme nacvičovali skok přez překážku po dvou skocích... nejprve jedno prkno, pak dvě a nakonec někteří z nás tři prkna nad sebou - odhadem tak 60cm... nevím přesně, ale bernardýn co tam s námi tentokrát byl, to zvládal skoro krokem... Ti menší hafíci a  nebo mladší půl roku ale skákali jen to dvojité prkno...my si skočily už tři a prý pěkně. Byla tam opět úžasná sestava psů - nejmenší roztomilý dlouhosrstý jezevčík no a bernardýnek byl největší... pak německý ovčák, švýcarský ovčák, border teriér, boxerek, několik labradorů, zlatý retrívr a my - prostě super...
Opět jsme zdolávali "áčko" - všichni ho zvládli a bylo moc prima je při tom pozorovat - je nádhera a legrace zároveň pozorovat při překonávání "obra" a hned za ním pak "drobečka"... Dezinka už to zvládá skvěle, jen začala konec místo doběhnutí dolů skákat a tak jí musím maličko brzdit, ale je vidět, jak jí to baví... Kladinu jsme si jen někteří zkusili, ale protože byla nemrzlá, Radka nám to pak už nedoporučovala, ale přešly jsme jí v pohodě, tak nemělo smysl na tom kluzkém rizkovat víckrát.
Tunely se tentokrát probíhaly dva zahnuté proti sobě do kola... byla mezi nimi asi metr a půl díra a tak z jednoho výběh a do druhého vběh... byla to šílená sranda. "Zlaťák" se toho nemohl nabažit a jak tunel proběhl, na jeho konci se otočil a zas běžel na začátek, kde následovala další otočka... no smáli jsme se všichni... pak ho páníček k jeho nelibosti ulovil... no byla to fakt legrace...zkoušel to i bernardýnek, ale ten se do něho prostě ne a ne vejít... i když se tak moc snažil... Dezinka to zvládala v pohodě, takže sem se docela zahřála při popobíhání kolem... Ovšem chuděra dcera mi tam řádně vymrzla, protože si chtěla hrát na fotografku a ta hodina postávání jí dala docela zabrat... tak když jsme po cvičení měli ještě chvilku prostor na procvičení si čeho chceme, šla si zaběhat a zaskákat s Dezinkou, abych si z ní domů nedovezla rampouch...
Jen byla škoda, že tím přesunem termínu jsme neměli i to kousání... to bylo totiž dopoledne, ale na jaře chci s cvičením pokračovat a to už budeme chodit pravidelně i na ty obrany. :o)


29/11  První sníh
Dneska v noci napadl sníh a Dezinka z něho byla napoprvé docela nadšená... skákala a chňapala ho dokola a občas na něj i štěkla... pak jí to asi přišlo už normální a opět se bavila svým lovením číčy... Na procházce jí několikrát podjely nohy na ledu, tak sem se docela nasmála, ale jak jí mám vysvětlit, že to prostě klouže? :-) Vždycky když se chtěla rozeběhnout a natáhla vodítko víc než měla, sama se podtrhla... nespadla, ale byla psina jí pozorovat. S Arkou ušlapaly sníh na celé zahradě, pořád běhají a blbnou, no a nejvíc se Dezí dnes líbilo, když sem odhazovala sníh z chodníků - jak sem hodila hroudu do vzduchu, zkoušela jí chytit... několikrát dostala zásah sněhem z plné lopaty, protože po ní skočila naprosto nečekaně... vypadala jak sněhulák, musela jsem jí pak vyčesat, protože na sobě měla nachytané zmrzlé hrudky... no samozřejmě to pouze přetrpěla a nebyla z toho nadšená - s kartáčem asi nikdy nebude kamarádka. Trochu jsme trénovaly povely a předsedání, ale pak jsem se odbourala smíchy při aportu - v neušlapaném sněhu za zahradou v poli se jí pokaždé zabořil, pořád ho hrabala ze sněhu a tak bylo mé česání úplně k ničemu. Snad jen jako trénování její trpělivosti a poslušnosti při něm... Nakonec jsme museli jít domů a trénovat na zahradě, protože hrozilo, že z ní bude zase sněhulák.... Takže seznámení se sněhem bylo dnes úplně kouzelné.