Květen + Bonitace
Včerejšek jsme strávily na popisné přehlídce se zkouškou povahového testu v Záměli.
Původně jsem myslela, že nás to bude čekat tak během roku, ale Blanka to nakonec naplánovala takto kvapem a tak se jelo. Aby byla cesta příjemnější, jelo nás plné auto... Blanka, Iva se ségrou Dainkou a ještě Šárka s tervičkou Šantal - no a k tomu my 3 - Dezi, dcerunka a já. My se nadoply kynerilem, takže cesta proběhla i v tom pařáku skvěle a vesele. V Záměli mě velmi překvapilo prostředí, kde se celý den tato akce konala... měla jsem totiž tak trochu strach z té výhně, co poslední dny panuje.
Vystoupili jsme však v areálu, který se běžně využívá jako rekreační středisko s využitím kynologických překážek a vybavení, co se tam okolo nacházelo. Navíc okolo všude stromky a vysoké keře, které skýtaly příjemný stín, tekoucí voda z kohoutku přímo na place a nedaleko rybníček s potůčkem pro osvěžení hafanů... Dalo se tam pořídit občerstvení a dostupné byly i toalety. Musím uznat, že něco takového jsem nečekala a byla jsem velmi mile překvapená.
Dobrá nálada panovala vesměs všude a nás neopouštěla ani během dne. Potkali jsme se tam totiž i s "Dorotkovými", kteří také přivezli ségru a tak tam byla silná trojka Balpoáckého vrhu "D" Jako první jsme byly na popisné přehlídce, kde šlo všechno jak na výstavách, takže pohoda... s tím Dezinka problémy nemá a tak se ukázala jako náležitá modelka. Posuzuje se povaha, exteriér, měří se výška a délka psa, kontroluje se tetovací číslo (nebo číslo mikročipu), chrup, skus a u psů přítomnost varlat. Komise posuzuje psy jednotlivě. V první části probíhá měření výšky a délky, kontrola tetovacího čísla, chrupu, skusu a u psů varlat, následuje posouzení exteriéru. Povaha se hodnotí v průběhu celého posuzování. Ségry si vedly stejně skvěle a tak jsme byly spokojené.
Potom přišel povahový test... Povahový test se provádí za účelem zhodnocení povahy belgického ovčáka a australského ovčáka, přičemž největší důraz je zde kladen na vyrovnané, nekonfliktní chování dobře socializovaného psa. Ideálním psem je zde chápán takový pes, jehož povaha je vyrovnaná, správně sebevědomá, pes, který má neutrální nebo přátelský vztah k lidem i zvířatům a má dobrou vazbu na svého majitele (psovoda). Jedině pes, který s rozvahou a klidem přijímá změny situací a nepřirozené vjemy, pes, který dobře zná různé lidské chování i činnosti, může být příjemným společníkem a v případě ohrožení platným ochráncem svého psovoda. Sice jsme nepochopily, proč jsme rušivé vlivy (deštník, paní s berlemi a flaška s kamínky) dělaly s Dezinkou dvakrát, když ostatní šli jednou, ale i tak jsme byly v pohodě a Dezí splnila vše správně, i když jeden bodík nám tu za něco strhli. Dokonce vystřihla na první pokus i netradiční aporty a donesla tak starý rejžák, ytongovou cihlu a kokosový ořech. Šikulka prostě.
Jako poslední byla střelba. Cvik se hodnotil najednou pro skupinu tří psů. Psovodi stojí v řadě se svými psy upoutanými na vodítko, které psovod drží nejméně 1m od úponu k obojku. Psovodi stojí v dostatečných rozestupech od sebe. Na pokyn vedoucího akce vyjde řada psovodu 10 kroků vpřed, během této chůze padne první výstřel. Na další pokyn se otočí a vrací se na výchozí bod, kde se opět otočí a znovu se vydají vpřed. Během druhé chůze vpřed padne druhý výstřel. Po druhém výstřelu se psovodi na pokyn zastaví a setrvají v pozici do pokynu vedoucího akce. V případě nejasné reakce si může komise vyžádat další výstřel. Střelba se provádí zbraní ráže 6mm ze vzdálenosti 25m na osu řady a nebo zbraní ráže 9mm ze vzdálenosti 50m na osu řady psovodů. Pes by měl být vůči výstřelům lhostejný.
I toto Dezinka splnila s přehledem a naprosto v pohodě. Na střelbě nám také strhli jeden bod. Sice to je jeden bodík z dvaceti možných, ale docela mě to naštvalo, protože důvodem bylo to, že po ukončení cviku (kdy už jsem měla za to, že je konec - řekli nám "děkujeme") jsme se obě radostně vydaly za dcerou, která stála hned za páskou a Dezi na vodítku táhla. To, že na vodítku táhne, je u ní zcela běžné a projevovala se tak po celou dobu testu. Ale tady to bylo vyhodnoceno za reakci. Mrzí mě to hlavně proto, že vím jaká Dezi je - že jí prostě nevadí naprosto žádný rachot, střelba, ohňostroje, dělobuchy, rachejtle a podobně.
Domů jsme tedy odjížděly s 98 body ze 100, což je super výsledek, když vezmu, že jsme se k přípravě na test téměř nedostaly! Každopádně pro mě je Dezinka ta nejúžasnější čubinka na světě a splnila vše jak uměla nejlépe, jak je jejím zvykem… Teď budeme trénovat skok do náruče, jako umí ségruška Dainka - to se mi totiž strááášně moc líbí… tak snad to zvládneme…